„Ty skoky“- proč jsou pro vás dobré

jumpUrčitě všichni znáte knížky Gregora Maehleho a jeho knížky o Aštánga Vinjása józe. Netajím se tím, že je mým oblíbeným autorem. Gregor je člověk, který se ptá a zjišťuje, odlupuje nánosy pátosu a pověr, kterými je Aštánga prolezlá, objevuje, kriticky zkoumá a své poznatky pak dává na papír pro nás všechny tápající praktikující jako na zlatém podnose. Se svou manželkou Monikou vedou studio, organizují workshopy a učitelské tréninky, denně praktikují už přes 30 let a píšou zajímavý blog. Monika je chiropraktička, v těle se výborně vyzná a její články pomáhají pochopit jak tělo funguje. Spojila sem se s nimi a oni mi rádi dovolili překládat jejich články z blogu do češtiny! Deštivá líná neděle je jako stvořená pro překládání 🙂 Tady je tedy první počin o skocích neboli vinjásách. Originál najdete ZDE

Hezké čtení, s vámi,

Kristína

„Ty skoky“- proč jsou pro vás dobré

Když jsem v roce 1994 přicestovala do Perthu, bylo tam 5 jógových studií! Tři z nich se věnovali Iyengar józe, jedna byla eklektickým mixem stylů a v další se vyučovala Hatha jóga. Třebaže jsem měla už 15 zkušeností s Iyengar jógou, rok předtím jsem se zamilovala do Aštánga jógy. Vydala jsem se hledat práci ale všechny studia po mě chtěli, abych vyučovala jejich styl, mnoho z nich hanlivě označovalo Aštánga jógu jako „ty skoky“. Teď, když už lépe rozumím tělním tkáním a jejich funkcím, si uvědomuji jak užitečné a cenné ty skoky jsou!

Naše kostní buňky jsou jako malí bohové (GODs)! Vytvářejí nové kosti, mají v těle důležitou funkci a ničí starou kostní tkáň takže se naše kosti nepřetržitě obnovují a zůstávají zdravé, přizpůsobivé a silné. Když naše tělo podstupuje mechanický stres vytváří se na stressových liniích piezoelektrické či tlako-elektrické napětí. Zejména kostní buňky (osteoblasty), které vytvářejí novou kostní tkáň, tak dělají jenom tam kde je tento proud. Vylučují kolem sebe molekuly kolagenu, které je srovnají s proudem a vytváří další kostní tkáň tak, aby „posílili“ tuto oblast. Takže když skáčeme, stres v našich kostech podpoří kostní buňky aby vytvořili novou tkáň, posílili tak tuto oblast a udrželi hustotu kosti. Obvykle jsou to důležité oblasti jako krk, femur neboli stehenní kost, pánev a bederní obratle. Toto je úžasně inteligentní způsob našeho těla odpovídat na požadavky, které na něj klademe.

Skákání také udržuje pojivovou tkáň poddajnou a odolnou. Úloha pojivové tkáně je stabilizovat, oddělovat a spojovat struktury. Pojivová tkáň jako fascie, obaluje, překrývá, sjednocuje a integruje všechny tkáně našeho těla a, co je tady důležité, i ty, které zúčastňují pohybu. Když se připravujeme na skok a ohýbáme kolena, ukládáme do těchto tkání kinetickou neboli pohybovou energii. Naše schopnost odrazit se je přímo odvozena od schopnosti ukládat a posléze uvolnit energii. Zejména v případě dlouhého a extrémního strečinku ztrácí naše pojivová tkáň schopnost vytvářet explosivní síly. Tato schopnost udržuje jiskru v našem kroku a často je vnímána jako indikátor mladistvosti.

Skákání navíc vyžaduje zapojení středu těla. Zkuste skákat bez jakéhokoliv tonusu břišních svalů a pánevního dna – ne nedělejte to, můžete si ale představit co mám na mysli… není to dobrá představa! Když se připravujete na skok, automaticky zvedáte nahoru pánevní dno, zpevníte břicho a naplníte plíce. Tyto akce jsou spontánním reflexem, který nás dělá svižnými do skoku a zjemňuje náš doskok. I když se nejvíce mluví o „posílení“ středu těla, ještě důležitější je mít reflexivní střed, který se zapojí automaticky ještě předtím, než začneme jakýkoliv pohyb.

Jak skáčeme je asi tak důležité, jako cvičení samotného skákání. Když ohýbáte kolena jako přípravu na odraz plně se nadechněte. Naplněním plic zvyšujeme vnitrobřišní tlak, který excentricky zatíží a tím zaktivuje svaly našeho skutečného středu těla, včetně příčného břišního svalu (transversus abdominis), hluboké stabilizační svaly spodních zad a pánevního dna. Abychom zmírnili dopad přistávání na naše klouby, nesmíme dopadat se zablokovanými klouby, tedy máme dopadat například s měkkými koleny. Tímto způsobem může tělo rozložit síly rovnoměrně na mnoho kloubů a tkání. Když praktikujete skákání udělejte si zvukový test, zkontrolujte, že při doskoku nevydáváte žádný zřetelný zvuk, něco jako „hah“.

Skákání udržuje tkáně přizpůsobivé, mladistvé, se správným tonusem. Skákání udrží vaše kosti husté, pojivovou tkáň silnou a odolnou a trénuje vás abyste reflexivně zapojovali střed těla. Skákání udržuje jiskru ve vašem kroku abyste si mohli vyskočit jen tak od radosti!

Vždy s vámi na podložce

Monica